Babiččina zahrada

Tchaiwan, jako tradiční součást císařství má stejnou čajovou tradici jako kontinentální Čína.
Navíc se během posledního století na Tchaiwan přestěhovalo v několika vlnách hodně čajových mistrů z Číny.

Na Tchaiwanu se vyrábí především a hlavně čaj oolong, tedy polozelený. V menší míře pak i čaje zelené, černé a další.
Mnohé čaje, zvláště ty nejkvalitnější se sbírají a zpracovávají ručně. Díky geografickému původu je mnoho zdejších čajů vysokohorských, cožčaji vždy dodává vyjímečné vlastnosti a chut.

Černý čaj pochází z čajovníku čínského a patří mezi nejoblíbenější typ čaje u nás i ve světě.

Od čaje zeleného se liší způsobem zpracování čajových lístků, které se po zarolování nechávají oxidovat, tedy vystaví se působení vzduchu, čímž čaj získá svoji tmavou barvu a specifickou chuť.

Černé čaje jsou velmi různorodé. Drobné i velké lístky, zarolované, stáčené i volné, celolisté i zlomkové. Je to velká čajová rodina.
Výsledná chuť čaje záleží na způsobu zpracování, které je typické pro konkrétní oblasti, ale stejně tak i na geografických specifikách konkrétních plantáží.

Od černého čaje očekáváme povzbuzení, energii, barvu červenou až červenohnědou, v chuti mohou být i hořčiny, tříslo, medovitost a mnohé podobné tóny.

Čaje nečaje jsou velmi různorodé. Drobné i velké lístky, větvičky, řapíky, kůry, volně sypané nebo drcené. A v podstatě jsou buď povzbuzující, nebo bezkofeinové, dle typu.
Je to zajímavá čajovo nečajová rodina.

Výsledná chuť čaje záleží na způsobu zpracování, od animálně zelené, až po medovitou, citrónovitou k nahořklé.

Indie je velkým producentem čaje, o první místo závodí s Čínou.
Čaj se v Indii přitom ve velkém produkují necelých 200 let. Plantáže zakládala koloniální správa Britského impéria, ve všech vhodných oblastech. V nížinách i vysoko v horách, protože poptávka po čajovém nápoji byla a stéle je obrovská.

Nejprve se vyráběl čaj na klasický anglický styl, ale dnes se již vyrábí všechny druhy.  Jednoznačně nejznámější a nejoblíbenější čaje jsou z oblasti vysokohorského Darjeelingu, proslulé svou jemností, svěžestí a elegancí. A dále čaje z nížinného Assamu, které jsou naopak silné, hutné, svíravé a intenzivní.
Mnohé čaje, zvláště ty nejkvalitnější se sbírají a zpracovávají ručně.

Keňa je jedním z největších producentů čaje na světě. V této úrodné zemi se čaj sklízí několikrát ročně, a přestoř
olébkou čaje. Z této země se během staletí čaj i čajová kultura rozšířila do celého světa. A dnes je čaj druhým nejčastěji popíjeným nápojem, hned po vodě.

V Keni se vyrábí především černý čaj, a to hlavně drcený. Ale díky dlouholeté spolupráci s Čínou se v zemi objevují i zajímavé čajové skvosty. Čína dodává celý technologický řetězec, od semenáčků vhodných kultivarů, přes produkční know how, až po vybavení čajových továren.
Takže se nyní v Keni produkují i čaje jako Zlaté a Stříbrné jehly, nebo speciality z fialových čajovníků a jiné.

Čaj polozelený, polofermentovaný, neboli oolong pochází stejně jako čaj zelený i černý z čajovníku čínského.
V Číně a na Tchaiwanu patří mezi nejoblíbenější čaje., ale jeho obliba pomalu roste i u nás.

Od čaje zeleného se liší způsobem zpracování čajových lístků, které se po zarolování nechávají částečně oxidovat, tedy vystaví se působení vzduchu, čímž čaj získá svoji tmavou barvu a specifickou chuť. Dále se mohou na závěr výrobního procesu dopékat, čímž získávají zase odlišné vlastnosti.

Polozelené čaje jsou velmi různorodé. Ale v zásadě se nejčastěji objevují svinuté granulované kuličky a volné celolisté.
Je to velká čajová rodina.

Výsledná chuť čaje záleží na kultivaru čajových keřů, způsobu zpracování, ale stejně tak i na geografických specifikách regionálních plantáží.

Od Oolongu očekáváme osvěžení, povzbuzení, energii, barvu žlutou až žlutozelenou, v chuti mohou být i zelené, kořeněné, máslové, bylinné, medové a mnohé jiné tóny.

Tmavý čaj, puerh, Hei cha pochází z čajovníku čínského a patří mezi velmi oblíbené čaje u nás i ve světě. Zároveň mají díky svým specifickým chuťovým vlastnostem mnoho odmítačů.

V podstatě se dá říct, že jsou dva základní typy těchto čajů, které se označují jako tmavý (černý)a zelený.
U tmavých čajů probíhá ve výrobě intenzivní proces fermentace působením tepla a mikroorganismů, které vytvoří specifický hutný zemitý charakter. U čajů zelených tohoto typu je na začátku proces zvaný 殺青, Sha Qing, zabití zeleně, a poté sušení listů na slunci.
Oběma způsoby se dosahuje čajové nesmrtelnosti, kdy čaj každým rokem zraje a jeho chuť i síla se rozvíjí.

Hei cha jsou velmi různorodé. Drobné i velké lístky, volně sypané nebo lisované do různých tvarů, koláčů, cihel, hnízd, do bambusu, mandarinek, ve všech velikostech.
Je to velká a fascinující čajová rodina.

Výsledná chuť čaje záleží na způsobu zpracování, od animálně zelené, až po těžkou zemitou. Po letech zrání se chuť vyvíjí do krásných vonných a chuťových tónů.

Čaj se do Japonska přenesl z Číny, spolu s jejím tehdejším kulturním i náboženským vlivem.
A dodnes se v tradicionalistickém Japonsku dochovala kultura čajového obřadu a fascinace zeleným čajem obecně.

V podstatě se v Japonsku vyrábí a pije především a jen zelený čaj různým způsobem upravovaný. Až na malé vyjímky oolongů a černých čajů.
Mnohé čaje, zvláště ty nejkvalitnější se sbírají a zpracovávají ručně.

Zelený čaj pochází z čajovníku čínského a patří mezi nejoblíbenější typ čaje u nás i ve světě.

Od čaje černého se liší způsobem zpracování čajových lístků, které se po zarolování rovnou usuší, buď horkým vzduchem nebo párou, a tím se zamezí oxidaci. Díky tomu si čajové lístky zachovávají zelenou barvu.

Zelené čaje jsou velmi různorodé. Drobné i velké lístky, rolované, stáčené i volné, různě vázané. Je to největší čajová rodina.

Výsledná chuť čaje záleží na způsobu zpracování, které je typické pro konkrétní oblasti, ale stejně tak i na geografických specifikách konkrétních plantáží.

Od zeleného čaje očekáváme osvěžení, povzbuzení, energii, barvu žlutou až zelenou, v chuti mohou být i cítit traviny, seno, bylinny, sladkost, šťavnatost a mnoho dalších tónů.

Žlutý čaj pochází z čajovníku čínského, stejně jako zelený a černý, ale na rozdíl od nich je spíše neznámý.
Mnoho lidí o jeho existenci ani netuší, případně se o něm tradují různé legendy.

Od čaje zeleného se liší způsobem zpracování čajových lístků, které se po zahřátí a zarolování zavinou do speciálních rohoží, kdy následně získají mírnou fermentaci.
Ve výsledku jde typově o čaj na pomezí zeleného, polozeleného a tmavého. Od každého má něco.
Jde o nejmenší čajovou rodinu.

Výsledná chuť čaje záleží na způsobu zpracování, které je typické pro konkrétní oblasti.

Od žlutého čaje očekáváme zajímavé, záhadné, netradiční chutě a vůně. Můžete v něm nalézt květiny, traviny, slámu, ale i kouřovost a trpkost a mnoho dalších chutí.